ABC vlečení automobilu

Vlečení automobilu nepředstavuje pro řidiče vlečného ani vlečeného vozidla nijak zvlášť obtížný úkol. Zpravidla jej ale musíme provádět v situacích spojených s velkým stresem, souvisejícím s nenadálou situací vzniklou v důsledku poruchy našeho auta. V těchto momentech je snadné zapomenout na předpisy a principy, které se vážou k vlečení auta.

Snažte se vyhnout odtahu – prohlídky a asistence

Zůstat stát na cestě bez možnosti opravit automobil přímo na místě je nepříjemná událost, se kterou se bohužel dříve nebo později setká snad každý řidič. Je třeba mít na paměti, že štěstí je třeba jít naproti. Proto bychom se měli snažit, aby k nutnosti vlečení vozidla pokud možno vůbec nedocházelo. Pomáhají při tom pravidelné technické prohlídky a návštěvy autoopraven již při prvních znepokojivých projevech, a ne až ve chvíli, kdy se to stane bezpodmínečně nutné. Závažné poruchy, kvůli kterým zůstane naše auto stát na cestě, často začínají od drobných závad, jejichž odstranění jsme zanedbali.

Dalším velmi praktickým řešením umožňujícím vyhnout se nutnosti vlečení vozidla je pojištění s asistenční službou. Zajistí nám pomoc v mnoha situacích, když si sami nedokážeme s autem poradit. Její rozsah je široký a závislý na částce, jakou jsme ochotni zaplatit pojišťovně. Může zahrnovat třeba výměnu kola nebo pomoc při startování v zimě. Nejtypičtější formou asistenční služby je ale odtah v případě poruchy. Pro naše nepojízdné vozidlo přijede zpravidla valník a my strávíme zbytek cesty jako spolujezdci v kabině řidiče. Podobně funguje i společná služba pojišťoven na telefonu 1224, která zajistí odtah našeho nepojízdného vozidla zdarma jen na základě povinného ručení. Stejně tak asistenční služby, jako služba 1224, mají ale svá omezení. Asistenční služby mají vždy určitá pravidla, například ohledně počtu kilometrů, na které vás odtáhnou. Samozřejmě i zde jde o naše možnosti, kolik jsme schopni za pojištění zaplatit. Jsou pojištění s limitem odtahu na vzdálenost 200 kilometrů, ale také třeba na 1200 kilometrů, a to i ze zahraničí. Služba pojišťoven 1224 umožňuje bezplatný odtah vozidla pouze do nejbližšího autorizovaného servisu. Je to velká pomoc, ale ne vždy nám to musí vyhovovat. I proto je dobré si promyslet, jestli nejsou ve hře i jiná řešení, která by nám vyhovovala lépe.

ABC vlečení automobilu – příprava odtahovaného vozidla

Pokud jsme se nevyhnuli poruše, nemáme zaplacenou asistenci a odtah do nejbližší autorizované opravny nám nevyhovuje, nemáme jinou možnost, než zavolat pro pomoc rodině nebo někomu, kdo odtáhne naše auto nejlépe do dílny, která nám zajistí rychlou a levnou opravu. Než se vydáme na cestu, musíme připravit vozidlo k vlečení. Tuto činnost začínáme od prověření, zda je vozidlo vůbec schopno nechat se odtáhnout. To znamená, jestli fungují brzdy, volant a světla. Pokud ano, pak vzadu na levé straně umístíme výstražný trojúhelník a zapneme obrysová a potkávací světla. S řidičem vlečného vozidla si musíte dohodnout dorozumívací znaky, zejména výstražný signál, třeba mrknutí světly nebo gesto rukou.

Když máme připraveno vlečené auto, je třeba spojit obě vozidla tažným lanem o délce, která zajistí, že vozidla nebudou při vlečení od sebe blíž než 2,5 a dále než 6 metrů. Lano musí být označené červeným praporkem nebo štítkem o rozměru nejméně 300 x 300 mm. Lano uchytíme pomocí speciálních továrních úchytů určených k vlečení, nikdy ne o nárazník nebo ramena nápravy. Spojení musí poskytovat záruku, že se vozidla nerozpojí. Pokud bychom lano upevnili k nárazníku, při silnějším škubnutí se může nárazník utrhnout. Způsobí to nejenom trable navíc, ale také zvýší náklady na následnou opravu. Poslední věcí, kterou musí řidiči před cestou dohodnout, je trasa, kterou pojedou. Je dobré zvolit tu nejméně frekventovanou, kde bude jízda plynulá. Důsledně se je třeba vyhýbat dálnicím. Tam je vlečení možné pouze po nejbližší sjezd a měla by je zajišťovat pouze speciální vozidla, to znamená odtahová služba.

ABC vlečení auta. Na co musí pamatovat řidič vlečného auta?

Když lano správně propojí oba vozidla, zapojí se do akce řidič vlečného vozu. Musí zapnout potkávací světla (nestačí jen denní!) a vynasnažit se rozjíždět pomalu až do napnutí vlečného lana; teprve pak může zrychlit. Je dobře rovněž signalizovat řidiči taženého automobilu veškeré manévry, které má řidič vlečného vozidla v úmyslu vykonat, například včasným brzděním nebo zapnutím blinkrů. Oba řidiči by se měli starat o to, aby tažné lano bylo stále napnuté. Řidič vlečného vozidla musí také pamatovat na dodržování povolené rychlosti. Ta činí při vlečení jiného vozidla maximálně 60 km v hodině.

5 nejčastějších chyb při vlečení

1. Světla – vlečené vozidlo nemůže mít zapnutá nouzová světla, protože řidiči, kteří za ním pojedou, nebudou vidět signalizaci směrovkami. Podle zákona musí mít vlečené vozidlo zapnutá obrysová a potkávací světla, avšak za snížené viditelnosti, kdy by potkávací světla mohla oslňovat řidiče vlečného vozidla, může mít zapnutá pouze obrysová světla. V případě poruchy světel musí být vozidlo osvětleno na straně ke středu vozovky vpředu neoslňujícím bílým světlem a vzadu alespoň jedním červeným světlem; tato světla musí být dobře viditelná a nesmějí být umístěna dále než 400 mm od bočního obrysu vozidla.
2. Vlečení zadem – vozidla vlečeme pouze obrácená stejným směrem! Zdá se to samozřejmé, přesto se někdy můžeme setkat se situací, že se řidiči rozhodli využít zadní tažné zařízení, a to jak u vlečného, tak i vlečeného auta.
3. Vlečení bez řidiče – ve vlečeném vozidle musí sedět za volantem řidič! Tato rada se může zdát absurdní, bohužel se stává, že někdo zapomene zajistit řidiče pro obě auta.
4. Dálnice a rychlostní komunikace – pamatujme si, že vlečení motorového vozidla na dálnici je dovoleno pouze tehdy, jestliže je to nutné k jeho odstranění z dálnice. Vozidlo smí být vlečeno jen k nejbližšímu výjezdu, kde musí dálnici opustit. Maximální rychlost při vlečení vozidla je 60 km v hodině.
5. Chybí výstražný trojúhelník nebo je špatně umístěn – vlečené vozidlo musí být zezadu viditelně označeno výstražným trojúhelníkem, umístěným například za sklem nebo na zadním čele korby. Trojúhelník umístíme na levé straně vozidla, ne na pravé nebo uprostřed.

Všem čtenářům tohoto příspěvku samozřejmě přejeme, aby veškeré informace, které obsahuje, zůstaly pouze v teoretické rovině. Šťastnou cestu!