Cestování s dětmi a vše, co musíte vědět o dobré organizaci v autě
Cestování s dětmi je opravdovou výzvou, která se týká všech dopravních prostředků – automobilů, letadel, vlaků nebo autobusů. Čím je cesta delší, tím více se naši miláčci nudí, mají větší hlad, jsou protivnější a podrážděnější. Když si ale za dopravní prostředek zvolíme vlastní auto, máme přece jen větší možnost přizpůsobit průběh cestování našim potřebám natolik, aby cesta nebyla příliš náročná jak pro nás, tak pro naše děti.
Ve vozidle jsme totiž mnohem více pány situace. Můžeme si naplánovat vhodné přestávky nebo noclehy, kdykoliv můžeme zastavit k odpočinku nebo si vzít sebou tolik hraček, kolik jen uznáme za potřebné. Aby cestování s dětmi ubíhalo pro všechny příjemně, je třeba je co nejzodpovědněji naplánovat a dobře se na ně připravit.
Vypracujte si dobrý plán na cestování s dětmi
Úplně nejlepší ze všeho je, když dítě celou cestu prospí. Pak se můžeme přemisťovat rychle, bez zbytečných zastávek a bez nutnosti neustále bavit malého pasažéra. Z tohoto důvodu mnoho rodičů raději cestuje v noci, a to tím spíš, že se díky tomu mohou vyhnout dopravním zácpám. Je třeba ale myslet i na to, že jízda v noci není pro každého. Pokud si s tím neumíme dobře poradit nebo máme například problémy s ospalostí či koncentrací, je lepší se této možnosti vyhnout. Nemá smysl přivolávat nebezpečí pro sebe a své dítě. Možná bude lépe jít spát dřív a na cestu se vydat například ve 4 nebo 5 hodin ráno. Několik prvních hodin cesty by nám mělo uplynout stejně jako v noci bez úmorného horka a dopravní zácpy, a stále je tu naděje, že dítě přinejmenším část cesty prospí.
Při plánování cesty mysleme nejen na dobu jejího zahájení, ale také na její ukončení.
Jestli se nám nepodaří zařídit, aby dítě prospalo celou cestu, dojet k cíli v době předpokládané v GPS nebude možné. Do „optimálního” času cesty musíme proto připočíst několikaminutovou nebo i několikadesetiminutovou přestávku víceméně co 2 hodiny. Zastavovat bychom měli ne na velkých parkovištích, ale na tichých a klidných místech, aby se dítě mohlo proběhnout, trochu se vyřádit a unavit. Tímto způsobem zvětšíme šanci na to, že prospí alespoň další půlhodinku.
Pokud nám z kalkulace zohledňující nutnost přestávek vyjde, že cesta bude trvat velmi dlouho, je dobré zamyslet se i nad noclehem někde v polovině trasy, kterou máme urazit. Taková situace může nastat například při cestě do Chorvatska, Itálie nebo Bulharska. Na cestě do těchto destinací můžeme projíždět Slovenskem a Maďarskem, kde lze nejenom přespat, ale také strávit příjemné chvíle, prohlédnout si pamětihodnosti, kochat se krásami místní přírody, takže to vůbec nemusí být ztracený čas.
Protože dojezd na cílové místo odpočinku může zabrat více času než bychom si přáli, je dobré se postarat o to, abychom si na cestování zajistili co nejvíc času, nejlépe více než dva týdny. Někteří tvrdí, že pro dítě je nejlepší dovolená dokonce 6 týdnů, protože mu zabírá hodně času aklimatizace, kdy může být ospalé nebo protivné, podrážděné a nevyužije tak plně prázdninových možností. V podmínkách pracovního trhu je však velmi složité zajistit si takto dlouhou dovolenou a již 3 týdny jsou pro většinu z nás velkým luxusem.
Pamatujme rovněž, že i ten nejdokonalejší plán může zhatit střet s realitou. Proto se ho držme jen jako rámcové koncepce, kterou budeme pružně přizpůsobovat měnícím se situacím. Je lépe zavčas přistoupit k problému s patřičným nadhledem, než se potom rozčilovat nad nenaplněnými předpoklady.
Dobrá organizace ve vozidle je klíčem k povedené cestě s dětmi
Ani správně sestavený plán cesty s dětmi nemusí stačit k tomu, aby vše proběhlo bez problémů. Stejně důležitá a možná ještě důležitější je správná organizace v automobilu. Především musíme přizpůsobit zadní sedadla pro dítě. Povinná je sedačka, samozřejmě pohodlná a v co nejlepším technickém stavu. Zadní řadu sedadel bychom měli také vystlat příjemnou a snadno pratelnou dekou. Můžeme si totiž být jistí, že během dlouhé cesty dítě rozlije nápoj nebo upustí nějaké jídlo. Na zadní okna bychom měli nainstalovat rolety nebo nějaké záclonky. Pokud chceme, aby naše ratolest pohodlně spala, vezměme sebou speciální polštář, který zajistí hlavičku dítěte před kymácením na boky (jestli naše autosedačka neplní tuto funkci), a jeho oblíbené pohádky na audio nahrávkách nebo v knížce, ze které mu budeme nahlas číst.
Do kabiny vozidla bychom měli vzít také příruční tašku, která bude obsahovat všechny nezbytné věci k „obsluze“ našeho potomka.
Určitě do ní dejme plínky, mokré i suché kapesníčky, vodu, antibakteriální gel, oblečení na výměnu, dečku, příruční lékárničku, nejrůznější nápoje a svačinky, plnohodnotné jídlo a četné hračky. Ty poslední bychom měli dítěti dávkovat, aby vystačily na delší čas. Pro mladší děti vezměme také dudlíky, kroužky pro usnadnění prořezávání zubů nebo i nějaké šustící předměty, které přitahují pozornost. Mysleme na to, že umístit tyto předměty do kufru není zrovna praktické. Každou chvíli bychom museli zastavovat, abychom vytáhli z kufru nějakou další věc, která se zrovna teď jeví jako nezbytná. Proto je lépe mít toto všechno u sebe, a to i za cenu ztráty prostoru (a komfortu) v kabině. Stále větší popularitě se těší videopřehrávače namontované na opěrce hlavy u předního sedadla, které se dá pořídit již za patnáct set, kvalitnější pak do dvou a půl tisíce korun. Pamatujme si, že ovládání tohoto zařízení, stejně jako příručního zavadla s dětskými věcmi, musíme svěřit spolujezdci; řidič by se měl po celou dobu plně věnovat jízdě.
Až filmy skončí a hračky se okoukají, v péči o dobrou náladu naší ratolesti bude nejlepší pomůckou naše kreativita. Hledejme draky nebo zvířátka v mracích, počítejme kravičky nebo čápy u cesty a zkoušejme další interakce s dítětem, které nás zrovna napadnou. Jsou to jednoduché hry, které dítěti zpříjemní cestu. Výborně se osvědčuje také společné zpívání písniček. Snažme se přitom jet plynule, bez prudkého brzdění nebo zrychlování. Při klidné jízdě dítě snadněji usne a máme větší nadějí na to, vyhnout se žaludečním potížím.
Tou nejdůležitější věcí, které si musíme vzít na cestu, je velká zásoba optimismu a dobré nálady. Cesta s dítětem je určitě náročnější než samostatná, přinese nám však mnoho neuvěřitelných zážitků a vzpomínek, které s námi zůstanou po mnoho let. Proto je důležité překonávat všechny překážky s úsměvem na tváři a těšit se jimi, protože na ně budeme rádi vzpomínat za řadu let, kdy už naše ratolest opustí rodné hnízdo a osamostatní se.
Líbil se vám článek? Chcete se na něco zeptat v komentářích? Neváhejte se podělit o svůj názor a komentář v dolní části článku. A nezapomeňte – vždy před koupí automobilu, motocyklu nebo dokonce přívěsu zkontrolujte historii vozidla pomocí autoDNA na základě čísla VIN. Prověřování VIN je jednou z nejdůležitějších věcí, kterou je třeba udělat, než se rozhodnete koupit ojeté vozidlo. AutoDNA vám tak pomůže učinit informované rozhodnutí.
