Norma EURO 5 – co byste o ní měli vědět?

Ačkoli se ne každému líbí, normy EURO – omezující mimo jiné emise oxidů dusíku a pevných částic – byly nutností. Právě nové předpisy donutily výrobce automobilů hledat lepší a ekologičtější řešení. Co přinesla norma EURO 5?

 

Od kdy platí norma EURO 5?

První normy pro spalování – tehdy ještě známé jako předpis R49 – byly představeny již v 80. letech 20. století. Od té doby se však mnohé změnilo. V Evropské unii a Evropském hospodářském prostoru byly zavedeny stále přísnější předpisy, včetně normy EURO 5, která opět upravuje přípustné limity emisí pevných částic, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodíků.

Ta byla schválena již v září 2009, ale bylo zapotřebí dalšího roku a půl tzv. vacatio legis. Termín pro vstup normy v platnost byl tedy 1. leden 2011 pro automobily s benzinovými a naftovými motory. Počátkem ledna 2013 byla emisní norma EURO aktualizována na tzv. normu EURO 5b.

Pro motocykly a další dvoukolová a tříkolová vozidla platí od roku 2020 norma EURO V – někdy označovaná pro rozlišení římskou číslicí.

 

Jaký je emisní limit pro tuto normu?

Norma EURO 5 stanovuje různé mezní hodnoty emisí výfukových plynů a částic, oxidu uhelnatého nebo oxidů dusíku, které obsahují, pro benzinové a naftové motory a také pro motocykly. Výrobci automobilů byli nuceni experimentovat s novými řešeními, jako je vracení části výfukových plynů zpět do spalovací komory, rozsáhlá montáž filtru pevných částic, používání katalyzátorů SCR a aditiv do paliva.

 

Limity EURO 5 pro osobní automobily se zážehovým motorem:

• CO 1 g/km
• HC: 0,1 g/km
• NOx: 0,06 g/km
• VOC: 0,068 g/km
• PM: 0,005 g/km (pro vozidla s přímým vstřikováním)

 

Pokud jde o přípustné emise oxidu uhelnatého a uhlovodíků u automobilů se zážehovými motory, mezi normami EURO 4 a EURO 5 se nic nezměnilo. Byl však snížen limit pro emise oxidů dusíku. Začalo se přezkoumávat uvolňování těkavých organických látek (VOC) do ovzduší a poprvé byly zkoumány pevné částice u benzinových motorů.

 

Emisní limity EURO5 pro vozidla se vznětovými motory:

• CO: 0,5 g/km
• NOx: 0,18 g/km
• HC+NOx: 0,23 g/km
• PM: 0,005 g/km
• Pevné částice: 6,0×10^11/km (měřeno v této podobě od ledna 2013).

 

Podle normy EURO 5 zůstaly přípustné úrovně emisí oxidu uhelnatého stejné. Maximální emise oxidů dusíku a kombinovaná hodnota oxidů dusíku a uhlovodíků však byly sníženy. Limit pro emise pevných částic byl výrazně snížen, a to až pětkrát. Od roku 2013 a normy 5b se měří i kvantitativně – bez filtru pevných částic je jejich dodržování prakticky vyloučeno.

 

Pro motocykly a jiná dvoukolová a tříkolová vozidla:

• CO: 1,0 g/km
• HC: 0,1 g/km
• NOx: 0,06 g/km
• PM: 0,0045 g/km
• NMHC: 0,068 g/km

 

 

U kterých vozidel se používá norma EURO 5?

Norma EURO 4 platí nejen pro osobní automobily a motocykly, ale také pro autobusy, nákladní automobily a další vozidla. S normou EURO 5 se objevilo rozdělení. „Pátý díl“ oblíbeného předpisu se tedy vztahuje na:

• lehká osobní a užitková vozidla (v souladu s nařízením 715/2007),
• dvoukolová a tříkolová vozidla (v souladu s nařízením 168/2013).

 

 

 

Co je to SCR?

Stále přísnější nové normy nutí výrobce hledat pokročilá a v jejich cílech ekologická řešení. Jedním z příkladů je zavedení systému SCR do vozidel se vznětovými motory. Systém SCR neboli selektivní katalytická redukce je určen ke snížení emisí škodlivých látek, v tomto případě oxidů dusíku.

V čem spočívá selektivní katalytická redukce? Kapalina AdBlue se pod tlakem vstřikuje do počáteční části výfukového systému, katalyzátoru SCR. Močovina obsažená v této kapalině se při vysoké teplotě mění na amoniak, který v přítomnosti oxidů dusíku reaguje a rozkládá je na dusík a vodu – produkty, které jsou zcela bezpečné pro životní prostředí. Katalyzátory SCR ještě nebyly u dieselů EURO 5 na denním pořádku. K jejich rozšíření vedla norma EURO 6, která povoluje mnohem nižší podíl NOx ve výfukových plynech.

Bohužel ani tato technologie není bez nevýhod – a vozidlo vybavené SCR katalyzátory může být problematické zejména v zimě (kapalina AdBlue zamrzá již při -11 °C). Jakékoli závady v systému mohou mít za následek nákladné opravy, ale také narušit provoz motorů.

 

Co je EGR?

Vedle SCR a filtrů pevných částic je EGR (Exhaust Gas Retention) dalším způsobem, jak výrobci automobilů zvyšují účinnost paliva. Montuje se do benzinových (SI) i naftových motorů – tedy bez ohledu na použité palivo. Smyslem je vracet část výfukových plynů do spalovací komory namísto do atmosféry.

Ventily EGR pak odvádějí část výfukových plynů – přes speciální chladič – zpět do sacího systému. Cílem NENÍ tzv. dopalování výfukových plynů, ale snížení teploty a zpomalení a zklidnění spalování, a tím i snížení škodlivých emisí.

Nechybí motoristé, kteří jsou ochotni motor definitivně zbavit EGR ventilu, ale není to vhodné (ani legální). Především přítomnost funkčního systému nemá vliv na chování vozu. Nezvyšuje apetit po palivu a nezhoršuje výkon.

Nevýhodou jsou však usazeniny, které se hromadí jak na systému EGR, tak na prvcích filtru pevných částic. To se projevuje spíše při běžných jízdách na krátké vzdálenosti, kdy se motor vozu nestihl řádně zahřát. Mimo jiné i z tohoto důvodu se diesely nedoporučují řidičům, kteří jezdí výhradně po městě a téměř vůbec ne po silnici.

 

Budoucnost EURO 5

V současné době musí registrované automobily splňovat normu EURO 6. Je jen otázkou času – a to spíše dříve než později – kdy bude zavedena norma EURO 7, která bude dalším krokem ke snížení emisí pevných částic a dalších znečišťujících látek do ovzduší. Podle odborníků je to předzvěst blížícího se konce spalovacích motorů. Výrobci automobilů je budou nahrazovat elektrickými. A co vozidla uvedená na trh v letech 2011 až 2015, tj. vozidla splňující emisní požadavky EURO 5?

Jejich uživatelé se zatím nemusí obávat. Díky přítomnosti filtru pevných částic, vybaveného katalyzátory a dalšími ekologickými řešeními se tyto vozy – s naftovými i benzinovými motory – ještě dlouho nestanou „obětí omezení“.