Ekonomická jízda – 10 mýtů na téma nízké spotřeby
Ekonomická jízda je prioritou pro velmi mnoho řidičů. Bohužel o tom, jak to udělat, aby naše auto spalovalo méně pohonných hmot, vzniklo mnoho mýtů. V konečném důsledku to může dopadnout tak, že jsme přesvědčeni, že se řídíme zásadami ecodrivingu, ale ve skutečnosti svým konáním způsobíme zvýšení spotřeby.
Ekonomická jízda – mýty
Mýtus 1: Tankování paliva nejvyšší třídy zajišťuje nižší spotřebu
Naftové koncerny se předhánějí v označování svého paliva nejvyšší třídy krásně znějícími názvy. Bohužel nám nikdo nemůže garantovat, že pokud natankujeme 98 nebo naftu vyšší třídy, bude mít naše vozidlo větší výkon nebo se sníží jeho spotřeba. S určitostí ale budeme mít v peněžence méně peněz. Za litr paliva nejvyšší třídy musíme zpravidla zaplatit o několik korun více než při natankování standardu. Při naplnění 60litrové nádrže zaplatíme nakonec o několik desítek nebo i stovek korun více.
Co se týče spotřeby paliva nejvyšší třídy, nejrozumnější bude věřit doporučení výrobce vozidla. Pokud doporučuje užívat palivo zvýšené kvality, měli bychom tato doporučení dodržovat. Pokud jsme takováto doporučení v návodu k obsluze auta nenalezli, můžeme klidně zůstat u standardního paliva.
Mýtus 2: Ekonomická jízda není možná v automobilu s automatickou převodovkou
Spolu s rozvojem automobilového průmyslu tvrzení, že „automaty” se podepisují na vyšší spotřebě, ztrácí stále více své opodstatnění. S podobným stavem jsme měli co do činění při automatických převodovkách starého typu. U moderních převodovek se se zvýšenou spotřebou paliva budeme setkávat stále méně.
Mýtus 3: Malý motor je ekonomičtější
Základem tohoto tvrzení je v dnešní době v automobilovém průmyslu hodně rozšířená filozofie tzv. downsizingu. Ta spočívá ve zmenšování obsahu motoru s cílem dosáhnout snížení spotřeby při současném vybavování hnacích jednotek zařízeními, která kompenzují úbytek výkonu motoru, např. moderními vstřikovacími systémy nebo turbo přeplňováním. Obecně by motory, které vznikly na základě koncepce downsizingu, měly mít nižší spotřebu. Neměli bychom ale zapomínat, že ne všechny experimenty s downsizingiem se zcela vyvedly. Některé hnací jednotky si nevedly dobře, a i když opravdu dokázaly ušetřit pohonné hmoty, mnohem více peněz stály již po několika desítkách tisíc najetých kilometrů opravy motorů v autoservisech.
Mýtus 4: Ekonomická jízda na volnoběh
Jízda na volnoběh je bohužel neekonomická. Když motor pracuje na neutrál, je do něj po celou dobu přiváděno palivo. Jeho přívod je naproti tomu přerušován, když máme zařazenou rychlost, ale nezrychlujeme. Proto je správnou technikou úsporné jízdy tzv. brzdění rychlostmi, a ne dojíždění k semaforu na volnoběhu.
Mýtus 5: Zrychlujte pomaleji, abyste ušetřili palivo
Když řídíme vozidlo, musíme směřovat k tomu, abychom co možná nejdříve dosáhli požadované rychlosti. Snažme se vyvarovat jak sešlápnutí plynového pedálu až k podlaze, tak pomalému zrychlování. Optimálním řešením je zrychlování s využitím zhruba 50% rozsahu plynového pedálu.
Mýtus 6: Ekonomická jízda spočívá v udržování nízkých otáček
Není to pravda. Ekonomická jízda spočívá v tom, abychom udržovali optimální otáčky pro náš motor. To ovšem neznamená, že musejí být nízké. Ve většině zážehových motorů bývá rozpětí optimálních otáček ohraničena hodnotami 2-3 tis. otáček za minutu. V případě vznětových motorů je toto rozpětí zpravidla nižší, např. od 1,5 tis. do 2 tis. otáček za minutu. Dieselové motory jsou z tohoto hlediska ale více různorodé než benzínové, proto si každý řidič musí ověřit v návodu k obsluze, jaké rozpětí otáček je nejvhodnější pro daný typ vznětového motoru.
Mýtus 7: Čím pomaleji, tím úsporněji
Naštěstí je toto tvrzení rovněž nepravdivé. Pokud jde o závislost spotřeby na rychlosti jízdy, klíčovou roli zde sehrává charakteristika motoru. Lze přijmout za bernou minci, že v typicky rodinných, klidných automobilech dochází k nejúčinnějšímu spalování a tudíž k nejlepšímu poměru mezi rychlostí a spotřebou při zařazení nejvyššího rychlostního stupně a jízdě rychlostí okolo 80-90 km/h.
Mýtus 8: Starší auto spotřebuje víc
Pravdou je, že automobily staršího data spalují více než současná moderní auta. Spotřeba pro danou pohonnou jednotku se ale musí pohybovat na přibližně stejné úrovni po celou dobu provozu vozidla. Pokud pozorujeme značný nárůst spotřeby, musíme navštívit autoservis, protože naše auto začínají s největší pravděpodobností trápit poruchy, které způsobují nárůst jeho apetitu.
Mýtus 9: Před začátkem jízdy musíme auto zahřát
Jak jsme již uvedli výše, vozidlo spotřebovává palivo i na neutrálu, stání na volnoběh nám proto vůbec nešetří kapsu. Navíc moderní vyráběné pohonné jednotky se lépe zahřívají během jízdy. Podmínka je jen jedna – na začátku cesty bychom neměli prudce zrychlovat nebo hnát motor do vysokých otáček. Se silnějším sešlapováním plynového pedálu počkejme do doby, až olej dosáhne správné teploty.
Mýtus 10: Systém start-stop způsobuje zvýšenou spotřebu paliva
Ve skutečnosti systém start-stop přispívá k šetření palivem tím, že uvádí motor do stavu odpočinku, když jeho činnost nepotřebujeme. Bohužel systém start-stop zatěžuje startér a akumulátor, navíc může způsobit rychlé opotřebení turbo kompresoru. Proto buďme s jeho použitím přece jen opatrní.
Ekonomická jízda – fakta
Fakt 1: Především plynulost
Klíčovým momentem pro nízkou spotřebu je plynulost jízdy. Větší odběr paliva máme v okamžiku, kdy sešlapujeme plynový pedál. Pokud jezdíme systémem „brzda – plyn“, nemůže být o šetření pohonných hmot řeč. Ekonomická jízda spočívá ve správném dosahování optimální rychlosti, bez přehánění, a také v předvídání situace na silnici, což nám umožní například brzdit pomocí přeřazování rychlosti na nižší stupeň nebo vyhnout se zbytečnému zdržení.
Fakt 2: Správný tlak v pneumatikách
Příliš nízký tlak vzduchu v pneumatikách způsobuje zvýšenou spotřebu paliva, příliš vysoký naopak hrozí prasknutím gumy. Šetrný řidič tudíž musí dbát na to, aby byl tlak v pneumatikách vždy v souladu s hodnotami stanovenými výrobcem vozidla.
Fakt 3: Ne všude musíte jet autem!
I když to může znít otřepaně, čas od času opravdu používáme auto i tehdy, když to není vůbec nutné nebo i jen potřebné. Často jezdí z jednoho místa bydliště do stejného podniku řada lidí, každý svým vlastním autem. Společné cestování by přineslo úspory každému z nich. A když necháme auto stát před domem, může to být ekonomické i z časových důvodů. V některých případech se rychleji a levněji dostaneme do cíle hromadnou dopravou. A když se třeba oteplí, je dobrým nápadem přesednout z auta na kolo. Takovýmto způsobem přispějeme nejenom ke zlepšení stavu své peněženky, ale také k utužení našeho zdraví.
Pokud nemůžeme rezignovat na jízdu automobilem například kvůli zaměstnání, pokusme se alespoň omezit jeho používání ve volném čase. Pokud jedeme na rodinnou událost, domluvme se s ostatními hosty a vezměme pouze tolik aut, kolik je opravdu nutných. Místo toho, abychom o víkendu jeli autem do nákupního střediska, vyjeďme si na rodinný výlet na kole. V zimě si můžeme vyjít na procházku do parku nebo do lesa.
Líbil se vám článek? Chcete se na něco zeptat v komentářích? Neváhejte se podělit o svůj názor a komentář v dolní části článku. A nezapomeňte – vždy před koupí automobilu, motocyklu nebo dokonce přívěsu zkontrolujte historii vozidla pomocí autoDNA na základě čísla VIN. Prověřování VIN je jednou z nejdůležitějších věcí, kterou je třeba udělat, než se rozhodnete koupit ojeté vozidlo. AutoDNA vám tak pomůže učinit informované rozhodnutí.
