Vymačkat auto jako citron a pak prodat
Auto citron (z angl. lemon car) je ustálený termín, který se v USA používá pro označení problematických vozidel.
Mohou být třeba bouraná, zaplavená, mohou být zatížená pohledávkami nebo se u nich vyskytuje jiný zádrhel, který ovlivňuje jejich užitkovou a tržní hodnotu. Odkud se tento pojem vzal a proč tak dobře sedí i na popis reálií českého trhu s ojetými vozidly?
Auto jako časovaná bomba či auto jako past na neznalého řidiče. Pojem auto citron znamená víceméně totéž. Jde o vozidlo s problematickou minulostí, kterou se prodávající snaží utajit. Každý, kdo alespoň jednou kupoval starší automobil, se určitě snažil ohlídat, aby si domů nepřivezl zrovna něco takového. U nás tento termín, to znamená auto citron, není pro takováto vozidla zažitý. Přitom výstižně poukazuje na negativní jevy a nepravosti, s nimiž se lze setkat i v našich podmínkách, a ukazuje cestu, jak se s nimi vyrovnat.
Švestky (broskve) a citrony
Označení „citron“ pro auto se skrytými vadami prosadila reklamní kampaň Volkswagenu v 50. letech minulého století, když se tento německý koncern pokoušel proniknout na americký trh se svým Broukem. Na první pohled šlo o automobil, který se pro tehdejší americký trh vůbec nehodil a byl jednoznačně předurčen k neúspěchu. Na zámořských cestách v té době vládly obří koráby silnic s mohutnými motory V8, jejichž velikost ustupovala snad jen celkové velikosti vozu. Pro Spojené státy to bylo také zlaté období několika let po 2. světové válce, kdy nadvládu USA ve všech oblastech hospodářského života, automobilový průmysl nevyjímaje, nebylo možné zpochybňovat.
Na obzoru se ale přece jen objevily první vlaštovky naznačující změnu. Převahu USA ve vesmíru narušil Sovětský svaz, který v roce 1957 vypustil na oběžnou dráhu kolem Země první umělou družici Sputnik. Revoluce se udála i v amerických autosalonech, v nichž se objevil první německý Brouk. Pro mnoho amerických občanů to byl opravdový šok. Vždyť stále tu ještě byla v živé paměti 2. světové válka s miliony obětí, které si vyžádala. A právě v této chvíli vstupuje na scénu pojem „auto citron“.
Volkswagen neměl na reklamu svého výrobku příliš velký balík. Měl jen malou šanci, ale tu dokázal skvěle využít. Díky výborně připravené a chytlavé reklamní kampani slavil Brouk v USA úspěch a připravil tak pozdější cestu k ještě větší popularitě u generace hippies v 60. letech a potažmo i na celém světě. Právě Volkswagenu, jehož automobily jsou stále vysoce ceněny i na našem na trhu s ojetými vozidly, vděčíme za to, že se obrat „lemon car“, tedy „auto citron“, stal běžnou součástí hovorového jazyka v USA.
Zdroj: Adweek
Reklama Volkswagenu z 50. let minulého století, v níž byl poprvé v masové kultuře použit termín „citron“ ve vztahu k automobilu.
Původně se toto označení objevilo v jedné z reklam na Brouka, na níž se skvěl snímek tohoto dnes kultovního automobilu s nadpisem Lemon (citron) a tečkou. Text umístěný pod tímto titulkem vysvětloval, že vůz na fotografii nemohl být zaslán po moři do Spojených států (Volkswagen tehdy neměl továrny ani v USA, ani v Mexiku), protože na něm byla nalezená skrytá závada a tak do momentu, než bude odstraněna, nemůže opustit brány továrny. „My trháme citrony, vy dostáváte švestky“ (z angl. We pluck the lemons, you get the plums), což znamená, že továrna vymazlí každý kus do dokonalosti tak, aby americký řidič dostal výrobek opravdu nejvyšší kvality. Připomeňme v této souvislosti, že americká vozidla neměla tehdy prakticky žádnou konkurenci (japonská auta se zde objevila teprve za více než 20 let) a často je trápily „nemoci dětského věku“. Právě v tom spatřoval Volkswagen svoji šanci. Jak se ukázalo, uvažoval správně.
Časem začali Američané označovat pojmem „lemon car“ také riziková ojetá vozidla. Logika věci je jednoduchá. V německé reklamě jsou „citrony“ auta plná závad, i když z vnějšku vypadají hezky. A švestky (později také broskve) jsou naopak vozidla, jimž se nedá nic vytknout.
Automobily – ideální trh pro citrony, ale špatný pro broskve
Proč má být vlastně auto jako citron? Stejně jako toto ovoce skrývá pod hladkou slupkou kyselou chuť, tak i automobily mohou vypadat hezky a jejich skryté vady se projeví teprve v provozu. I auto lze také nejdřív vymačkat jako citron, a potom prodat.
Koncepci automobilu-citronu teoreticky rozvinul pozdější laureát Nobelovy ceny, ekonom George A. Akerlof.
Ve svém článku zveřejněném v roce 1970 pod titulkem Trh citronů (z angl. Market for lemons) ukázal, jaké důsledky nese skutečnost, že zatímco kupující často netuší, která vozidla jsou citrony, prodávající, zvláště pak profesionální prodejce, si je toho plně vědom. Akerlof zdůrazňoval, že zde dochází k tzv. asymetrii informace. Kupující neví, že může narazit na citron, který vypadá sice z vnějšku sladce, ale vevnitř je kyselý.
Protože drtivá většina řidičů nechce kupovat vozidla za cenu přiměřenou jejich stavu, vzniká tak tlak na snižování nabídkových cen. Nízké ceny ale odrazují potenciální prodejce vozidel v zachovalém stavu, čili pomyslných švestek z reklamy Volkswagenu. Výsledkem je, že na trhu s ojetými automobily vládnou auta citrony. Ony švestky (nebo chcete-li, broskve) si necháváme raději pro sebe, popřípadě je prodáme tam, kde za ně můžeme utržit přiměřenou cenu. Například v rámci rodiny nebo v kruhu svých známých a přátel. Zásadně tedy mimo oficiální obchodní instituce. V této situaci pak veřejně dostupný trh s ojetými automobily nefunguje efektivně – argumentuje Akerlof.
Počet transakcí, na nichž vydělá jak kupující, který získá dobré zboží za přiměřenou cenu, tak prodávající, je na trhu s ojetými vozidly mizivý. V drtivé většině se v poměru k dobrým vozidlům objevují na oficiálních prodejních místech citrony. Výsledkem je, že riziko koupě takového vozidla je započteno do ceny všech ojetých vozidel, bez ohledu na to, jestli jde o opravdu kvalitní stroj (švestky/broskve) nebo ne (faktické citrony). Zní vám to povědomě? I když článek Akerlofa vznikl před více než padesáti lety, výstižně popisuje současný stav trhu s ojetými vozidly.
Auta citrony představují široce zakořeněný a všem dobře známý problém. Jak to vypadá v praxi? V nejhorším případě se ho jeho nic netušící majitel snaží přeprodat dál, např. se stočeným tachometrem, ale nikde se ho nemůže zbavit. Ve chvíli, kdy dochází po zveřejnění nabídky prodeje k ověření jeho stavu, se ukazuje, že vzhledem ke skrytým závadám a rizikové minulosti je takové vozidlo prakticky neprodejné.
Oddělit švestky (nebo broskve) od citronů, aneb vyspělý trh s ojetými vozidly
Jak vyrovnat zmiňovaný informační deficit mezi kupujícím a prodávajícím? I v této oblasti poukázal Akerlof na několik možností. Jednou z nich je například vystavení záruky. Pokud prodávající nabídne na ojeté vozidlo solidní garanci, znamená to, že vozidlo není citron. Od roku 1970, kdy se Akerlofův článek ukázal, navíc vznikla celá řada nových řešení, která byla v jeho době z oblasti science-fiction.
Hlavní roli dnes sehrávají v tomto směru internetové servisy jako NMVTIS, Carfax nebo Autocheck, které jsou v USA velmi populární. Díky zprávám dostupným jejich prostřednictvím lze velmi důkladně prověřit minulost každého vozidla, které bylo provozováno ve Spojených státech. Tuto možnost rádi využívají i obchodníci, kteří dovážejí automobily z USA do Čech.
A jak vypadá situace v případě vozidel z Evropy? I zde shromažďuje v současné době informace o historii vozidel řada specializovaných webů, mezi jinými právě servis autoDNA. Počet ujetých kilometrů a další údaje jsou dostupné i zdarma na webu ministerstva dopravy kontrolatachometru.cz. Bezplatné prověření vozu nabízí systém VINCheck.
A jaký názor mají na možnost bezpečného nákupu ojetého vozidla řidiči v ČR? Jsou připraveni zaplatit více za vozidlo, ke kterému existuje kompletní a věrohodná sada informací o jeho historii?
Služba autoDNA je předním poskytovatelem služeb online kontroly historie vozidel. Na základě vašeho číslo VIN si před nákupem ověříte historii vozidla pomocí autoDNA. Prověřování VIN vás v mnoha případech může ušetřit nežádoucích dodatečných nákladů spojených s koupí vozidla s neznámou nebo náhodnou minulostí.
